Jednou jsem se posbíral a měl jsem křeslo v oku,
byl jsem z toho v úletu a taky trochu v šoku.
Tobě se to nestalo – mít křeslo v oku,
tak když teda nestalo tak neříkej mi cvoku!

Mít oči v křesle, to ne!
Radši v křesle sedět a být v hrozný pohodě!
Duše i těla a všeho čeho chceš, mý myšlenky teď rostou, jako z písku věž.

Dum, du du du (pam pam, ou jé) du du dum…..

Mít křeslo v oku je jako z písku věž,
ať dáš si prda nebo ne, tak mysli si co chceš!
Tak mysli si co chceš a udělej to (a udělej tohle),
když máš křeslo v oku tak možností je moře.
Další možnost by tady taky byla – nabít si vodňačku aby se vykouřila!
Vodňačku, to jo!
A nebo taky čila tady celý je tu plno,plno..

Dum, du du du (pam pam, ou jé) du dum ……

Jednou jsem se posbíral – na čele trochu potu,
bubínky se chvějí od dupotu skotu!
Ocit jsem se v přírodě nedávnýho myšlení,
došel jsem k spoustě názorů – bylo to prostě zjištění,
že křeslo je v oku a nikde jinde ne, tak tahlencta myšlenka prolítla v hlavě mně – nebo spíš křeslo okem a já sedím v přírodě sám se svým cvokem a nic jinýho nevnímám!